Tipy a rady
Tato sekce je věnována především začínajícím kapelám, které zde můžou pochytat nějaké tipy ohledně spolupráce se zvukařem a chování se na pódiu vůbec :-). Na základě vlastních zkušeností jsme ale přesvědčeni, že vůbec nebude na škodu, když sem zabloudí oko i leckterého jejich zkušenějšího kolegy...
Jestli se tedy chcete dozvědět něco o kultuře a civilizovaném vystupování na pódiu, vesele rolujte níže.
Kdo neumí správně používat svůj mikrofon, může mít problém se prosadit mezi hlučnými komby svých kolegů. Různé typy zpěvu vyžadují různé techniky:
Sólový zpěvák musí mít ústa co nejblíže mikrofonu. Klidně se můžete o mikrofon i jakoby opřít prostorem nad Vaším rtem (prostě tam, kde mají chlapi střed kníru :-) ). Nesnažte se mikrofonem žonglovat nad hlavou a podobně, jak jste to viděli ve videoklipech. Nebudete slyšet - Vy přece nejedete na playback, ale naživo!
Zkušení zpěváci pracují s dynamikou hlasu, podle které vzdálenost od mikrofonu mění. Jestli s něčím takovým moc zkušeností nemáte, radíme Vám neexperimentovat a raději se na mikrofon pořádně nalepit. Bude Vám lépe rozumět a uslyšíte se dobře z odposlechů.
Druhé hlasy a sbory zpívají dále od mikrofonu, aby nebyly hlasitější než sólový zpěv. Ideální vzdálenost je cca 10 – 15 cm od hlavičky mikrofonu.
Takzvané „vazbení“ vniká, když mikrofon snímá nejen přímo Váš zpěv, ale dostane se do něj i zvuk Vašeho zpěvu zesílený aparátem. Snímaný zvuk obíhá stále dokola mikrofonem a aparátem a vytváří stále hlasitější ostré nepříjemné pískání a hučení.
Výhodou KS-audia je, že používá eliminaci zpětné vazby, což vám na pódiu usnadňuje práci. přesto se snažte:
- zpívat či hrát dostatečně nahlas a
- nikdy nemířit mikrofony přímo do reproboxů.
Máte-li silný nástrojový aparát (zejména kytarový), nesnažte se přehlušit všechny vaše kolegy na pódiu. Pamatujte na to, že kapela vystupuje jako celek a ne jako skupina jednotlivců, kteří se navzájem přeřvávají.
Jak tedy řešit hlasitost na pódiu?
- pořídit si vlastní in-ear odposlech
- nechat si kytaru standardně poslat do pódiového odposlechu, ale tak, aby se přes Vás slyšeli i ostatní
- když zkoušíte ve zkušebně, zvykat si hrát při menší hladině hluku (což opravdu pomáhá, máme vyzkoušené)
- neočekávat, že se člověk uslyší úplně stejně, jako když zkouší doma sám
Nepodceňujte komunikaci se zvukařem.
Stačí si zapamatovat tyto 3 gesta, které využijete zejména při zvukové zkoušce pro správné nastavení hlasitosti ve vašem odposlechu.
V případě potřeby nacvičujte nejdříve před zrcadlem :-)
Palec nahoru: "přidej mi hlasitost"
Pokud nám chcete sdělit, že jsme jedničky, vymyslete jiné gesto než palec nahoru :-)
Palec dolu: "uber mi hlasitost"
Neznamená "popravte zvukaře" :-)
Ruka ve vodorovné poloze (kýv sem - kýv tam): "ideální, super"
Aby na nás nebyli naštvaní jen kytaristi, další z častých nežádoucích jevů na pódiu je nezvládnutá dynamika hry bubeníka. Obzvláště v menších prostorách by měli bubeníci ubrat na síle úderu. Jsme si vědomi toho, že to pro vás není jednoduché, ale snažte se prosím ovládat své bubenické emoce :-).
Odměnou vám bude spokojené publikum, spoluhráči i zvukaři.

Nepleťme si pódium s barem.
Je samozřejmé, že člověk má potřebu doplňovat tekutiny (alko i nealko), ale tím, že budeme na pódium brát tekutiny v uzavřených lahvích, můžeme předejít malým i velkým (i těm hodně drahým) nepříjemnostem.